Část svého dětství jsem strávil v rodinném domě u babičky. Přiznám se, že toto místo mi přirostlo k srdci i přesto, že náš druhý dům ve vedlejší obci byl již na první pohled luxusnější. Jenže k němu jsem neměl tak srdečný vztah, zatímco tento objekt mi připadal, že byl stavěn s láskou. Nacházel se také na zajímavém místě s hezkým výhledem do okolní krajiny. Kdybych mohl vrátit čas a ovlivnit další vývoj, snažil bych se, aby tento dům nebyl odprodán, ale abych jej mohl využívat jako dědic. Zároveň bych si věděl rady s tím, jak objekt upravit, aby měl i obytné podkroví. Byla tu k dispozici pouze stará půda s velmi obtížným přístupem, kam se dalo vejít jen po žebříku. A právě toto by se dalo snadno změnit točitými schody.
Točitá schodiště lze vystavět tak, že vyžadují pouze velmi malý průměr podlahové plochy. V tomto případě by se jednalo o přibližně dva čtvereční metry a odtud by byl vztyčen tubus schodiště do výšky přibližně tří metrů. Točitým schodištěm by se výstavba podkrovních prostor značně usnadnila.
Žádné bourání. Schodiště by se nacházelo ve výklenku vstupní předsíně a nebylo by zapotřebí bourat žádné zdivo. Schodiště by bylo snadno přístupné těsně za vchodovými dveřmi a nepůsobilo by rušivě v přízemních místnostech, kde se nachází kuchyně a obývací pokoj.
Materiál schodiště. Nosnou část točitých schodů by tvořila zřejmě ocelová konstrukce, která by byla doplněna dřevěnými schodovými stupni. Jistou možností je také tvrzené sklo, vše by záleželo na charakteru koncepce zamýšleného podkrovního interiéru.
Stěhování nábytku. Vzhledem k malému průměru schodišťového tubusu bych musel počítat s tím, že tudy neprojdou objemné předměty. Zařídil bych to tak, aby v podkroví nebyly žádné velké domácí spotřebiče. A co se týče nábytku, ten by byl rozebíratelný. Všechny ostatní drobné předměty by se tudy daly přenést v kartonových krabicích.