Slovník pojmů TČM aneb Co znamená, když se řekne…

Meridiány, Jin a Jang, horko v organismu, Čchi, vítr, oheň… Tradiční čínská medicína používá ve svém odborném názvosloví řadu termínů, které na lidi ze západní kultury působí tajemně a mnohdy tápají, co si pod nimi mají představit. Pokusíme se zde proto ty nejčastěji používané osvětlit. Když totiž člověk pronikne do jejich významu, pochopí, jakou logiku a moudrost v sobě tradiční čínská medicína skrývá.

Energie Čchi - Qi

Energie Čchi je v čínské tradiční medicíně imaginární, neměřitelná energie. Přesto je nejdůležitějším zdrojem celkového fungování organismu a její oslabení vede ke ztrátě imunity, vitality a zdraví. Můžeme si ji představit jako jakýsi neviditelný proud, který proudí celým naším tělem, navštěvuje všechny jeho orgány a do každého vyšle impuls pro jeho správné fungování. K tomu, aby se Čchi do všech míst dostala, je důležité udržovat všechny cesty a dráhy (v TČM meridiány), průchodné. Jak je někde cesta částečně nebo úplně zablokovaná, Čchi nemůže správně proudit a tím vznikají různé nemoci. Samotnou sílu energie Čchi udržujeme správnou stravou a zdravým životním stylem.

Nedostatek energie Čchi se projevuje nechutenstvím, únavou, zadýcháváním, pocením bez zjevné příčiny. Hlavním zdrojem energie Čchi jsou játra a slezina, proto je třeba se o tyto orgány pečlivě starat.

Z hlediska západní medicíny se nedostatek Čchi projevuje chronickým únavovým syndromem, astmatem, různými alergiemi apod.

Hlen - Tan

Hlen má v TČM přímou souvislost se stravováním. Jeho původcem je slezina, která vinou nevhodné stravy produkuje více vlhka. Pokud se k vlhku v důsledku nějaké nemoci přidá horko, dojde k jeho zahušťování a tak se vytvoří hlen.

Hlen pak putuje po těle a:

  • ucpává a zužuje cévy, čímž způsobuje například zvýšený cholesterol, infarkt, trombózy, mozkové mrtvice…
  • hromadí se v uzlinách a má na svědomí zvětšené uzliny při a po anginách, strumu, zvětšené nosní mandle
  • blokuje dráhy a způsobuje cysty, myomy, zhoubné a nezhoubné nádory, ledvinové, močové a žlučníkové kameny
  • projevuje se při akutních a chronických nemocech jako např. angina, kašel, astma, revma

Z hlediska západní medicíny jsou nemoci způsobené přítomností hlenu: revmatoidní artritida, astma, bronchitida, zvětšené nosní mandle a krční uzliny…

Horký toxin – Re Du

Horký toxin v těle bychom mohli zjednodušeně vysvětlit jako usazené pozůstatky nedoléčených virových a bakteriálních infekcí. Jinými slovy: tělo vykazuje známky uzdravení, které potvrdí i laboratorní testy, nicméně člověk se stále necítí zcela dobře, případně se mu záněty a infekce častěji opakují. Lékaři většinou doporučují pracovat na posílení imunity, což podle poznatků TČM není v této fázi ideální, protože různé podpůrné vitaminy vlastně podporují to špatné, co je v těle usazeno. Tím „špatným“ je míněn horký toxin, který by se měl z těla nejdříve vyloučit.

Horký toxin postihuje především krev, která ho pak může roznést do všech orgánů. Příznaky horkého toxinu jsou bolesti v krku, kašel, zácpa, záněty očí, uší, krku, růže, bércový vřed, impetigo, nervozita, podrážděnost, ekzém, akné, lupénka, dlouhodobápřetrvávající únava po různých nemocech – angina, virová meningitida, zánět středního ucha, EB viróza, spála, borelióza, klíšťová encefalitida aj.  

Horko - Re

Horko v organismu je dvojího druhu. Buď způsobené nedostatkem „vláhy“, čili tekutin, které ochlazují (horko z nedostatku), nebo ho má na svědomí přílišná aktivita a rychlost (horko z nadbytku).

Horko z nedostatku

Nejčastěji postihuje játra, ledviny, slezinu, srdce, plíce a žaludek. Projevuje se večerní zvýšenou teplotou, suchem v ústech, nočním pocením, horkými chodidly a dlaněmi, zarudlými tvářemi, horkostí na hrudi.

Z hlediska západní medicíny způsobuje „horko z nedostatku“ nemoci jako tuberkulóza, cukrovka, neplodnost, nespavost, potíže v klimakteriu (návaly), šedý zákal.

Horko z nadbytku

Postihuje především žaludek, střeva, plíce, ledviny a močový měchýř, krev. Projevuje se zvýšenou teplotou, duševním neklidem, zarudlýma očima, suchem v ústech, červeným obličejem, závratěmi, bolestmi hlavy, podrážděností, suchými rty.

Z hlediska západní medicíny způsobuje „horko z nadbytku“ různé chronické i akutní záněty, duševní nemoci, ekzémy, akné, lupénku, pálení žáhy, zácpu, nespavost.

Chlad - Han

Organismus napadený chladem má sníženou schopnost fungování, je zesláblý, pomalý, bez energie.TČM rozlišuje dva druhy chladu: vnější a vnitřní.

Vnější chlad

Jeho příčinou bývají zevní podněty. Vítr, zima… Projevuje se zimnicí, třesavkou, kýcháním, rýmou, zvýšenou teplotou, bolestmi hlavy, kloubů a svalů.

Z hlediska západní medicíny se nejčastěji jedná o různé virózy, nachlazení, alergické rýmy, chřipky apod.

Vnitřní chlad

Vychází zevnitř těla, nejčastěji jím bývají postižené ledviny, slezina, plíce, srdce, děloha a klouby. Projevuje se zimomřivostí, studenýma nohama, bledým obličejem, světlou močí, tupými bolestmi kloubů, svalů a zad. Ženy postižené vnitřním chladem často mívají bílé výtoky, bolestivou menstruaci, muži mohou trpět impotencí. Dalším doprovodným jevem vnitřního chladu může být také řídká stolice a bílá vodová rýma. Lidé postižení vnitřním chladem preferují teplé nápoje a instinktivně vyhledávají teplo a prohřátí.

Z hlediska západní medicíny patří mezi nemoci spojené s vnitřním chladem například ischias, alergie, chronická i alergická rýma, impotence, sterilita apod.

Jin a Jang

Jin a Jang jsou dva protipóly, nebo chcete-li protiklady, které se vzájemně doplňují a jeden bez druhého nemohou být. Tak jako se střídá světlo a tma, zima a chlad, aktivita a pasivita, tak ve vzájemné symbióze fungují Jin (pasivní) a Jang (aktivní). Protiklady musejí být vždy vzájemně vyrovnané, nedostatek či naopak přebytek jednoho či druhého má za následek řadu zdravotních potíží. Pro lepší představu si můžeme Jin nahradit vodou a Jang ohněm. Nedostatek vody umožní ohni se nekontrolovatelně rozšířit, její přebytek ho pak může úplně uhasit. Ani jedno ani druhé není správné.

Jin - Yin

Jin je pasivní složka organismu, která vytváří stabilní zázemí pro aktivní Jang. Při nedostatku Jinu je Jang přehnaně aktivní a může způsobit škody. Podle TČM se jedná o jakousi tlumící složku organismu, která, když nefunguje správně, může vést k hyperaktivitě. Projevuje se horkokrevností, návaly horka, suchými rty, bolestmi hlavy, hučením v uších, pocitem vnitřního neklidu, napětím předrážděností…Nedostatkem Jinu nejvíce trpí ledviny, játra a srdce.

Z hlediska západní medicíny patří mezi nemoci spojené s nedostatkem Jinu například cukrovka, různé alergie, závratě, pískání v uších, padání vlasů, potíže v menopauze a další.

Jang - Yang

Jang je aktivní složka organismu, jeho akční síla. Jeho nedostatek má za následek oslabení organismu, zvýšenou únavu, sklon k pasivitě, neschopnost dokončit započatou práci. Podle TČM se projevuje zimomřivostí, studenými končetinami, bledostí, zadýcháváním, slabostí, nesoustředěností, netečností, pomalostí…Nedostatkem Jangu nejvíce trpí ledviny, slezina a plíce.

Z hlediska západní medicíny patří mezi potíže spojené s nedostatkem Jangu například neplodnost, bolesti zad, astma, chronická únava, impotence apod.

Krev - Xue

Krev je pro lidský organismus nepostradatelná tekutina, podle TČM představuje tekutou součást tělesné energie. Nedostatečnost nebo oslabení krve se projevuje závratěmi, celkovou bledostí, brněním v končetinách, nespavostí, zhoršeným viděním, brněním v končetinách, depresemi, únavou atd. Krevní nedostatečností nejvíce trpí játra, srdce a slezina.

Z hlediska západní medicíny patří mezi nemoci spojené s krevní nedostatečností anémie, nízký krevní tlak, ekzémy, menstruační potíže, sterilita, nespavost, bolesti hlavy, závratě…

Meridiány

Meridiány jsou energetické dráhy, které tvoří energetický systém lidského organismu. Těchto drah je velké množství, nejčastěji se pracuje s 12 hlavními, které párově propojují různé orgány. Podle TČM je důležité udržet tyto dráhy průchodné, aby v nich mohla proudit energieČchi, která udržuje orgány a celkově organismus v dobré zdravotní kondici.

Oheň - Huo

Oheň je, stručně řečeno, další formou horka v organismu. Oproti horku je oheň agresivnější, doslova spaluje a vysouší, šlehá plameny. Způsobují ho jak vnější horko, které se přemění ve vnitřní oheň, tak dlouhodobé působení různých emocí. TČM rozlišuje dva druhy ohně:

Oheň z nedostatku

Nejvíce postihuje ledviny, projevuje se suchem v krku, nočním pocením, vnitřním neklidem, horkostí na ploskách nohou, dlaních a na hrudi, krví v moči, předčasnou ejakulací, sterilitou… Lidé trpící „ohněm z nedostatku“ mívají narůžovělé až červené tváře a červený rozpraskaný jazyk se zarudlou špičkou.

Z hlediska západní medicíny odpovídají těmto příznakům klimakterické obtíže, hypertenze, zánět ledvin, tuberkulóza, hypersexualita, sterilita, předčasná ejakulace apod.

Oheň z nadbytku

Nejvíce postihuje srdce, játra, žaludek a krev. Způsobuje prudké bolesti hlavy a motolice, neklid, podrážděnost, nespavost, hořko v ústech, afty, močení malého množství tmavé moče, bušení srdce, úzkosti, krvácení z dásní, krvácení z hemoroidů, duševní poruchy. Lidé trpící „ohněm z nadbytku“ mají sytě červené tváře a červený jazyk se žlutým povlakem.

Z hlediska západní medicíny odpovídají těmto příznakům tyto nemoci a potíže: zácpa, nespavost, ekzémy, lupénka, záněty dásní, afty, maniodeprese, parodontóza, migrény, zelený zákal, záněty močových cest, hypertenze.

Pět prvků

Teorie Pěti prvků vychází z celkového pojetí a zákonitostí fungování světa a vesmíru a přenesení této podstaty na lidský život a organismus.

Pět prvků představuje: dřevo, oheň, země, kov, voda

Všechny tyto prvky na sebe navazují a jeden bez druhého nemohou existovat a společně zajišťují koloběh života: Dřevo rodí oheň, oheň rodí zemi, země rodí kov a kov rodí vodu. Podle tradiční čínské medicíny mají orgány a tkáně v lidském těle vlastnosti podobné pěti prvkům a stejně tak se vzájemně ovlivňují. Dlouhodobým a pečlivým pozorováním bylo zjištěno, že každý prvek disponuje určitými aspekty, které ovládají jak vesmír a svět tak člověka. Proto je podstata diagnostiky tradiční čínské medicíny postavena právě na Pěti prvcích:

Dřevo: pučení, prodlužování, harmonie, poddajnost, pružnost atd.
Oheň: sucho, horko, plápolání, pohyb, vzestup atd.
Země: Růst, změna, výživa, vytváření atd.
Kov: pevnost, tuhost, řezání, očoista atd.
Voda: vlhkost, chlad, pokles, tok atd.

Sucho - Zao

Sucho v organismu je způsobeno nedostatkem vody. Příznaky jsou zácpa, tuhá stolice, suché rty a kůže. Člověk trpící dlouhodobým suchem v těle je hubený a obtížně přibírá na váze.

Vlhko - Shi

Vlhko v organismu bývá nejčastěji způsobeno nesprávnou a těžkou stravou, ve které chybí dostatek živin. Projevuje se únavou, ospalostí, pocitem tíže, pocením, zadýcháváním, často je doprovodným jevem také řídká stolice, zakalená moč, lepkavý pocit v ústech, nepříjemně zapáchající gynekologické výtoky, mokvající ekzémy…

Z hlediska západní medicíny patří mezi nemoci spojenými s vlhkem v těle potíže s prostatou, gynekologické výtoky, revma, záněty močových cest, chronický únavový syndrom, dlouhotrvající průjmy apod.

Vlhko a horko – Shi/Re

Kombinace vlhka a horka je v TČM často používaná, bývá důsledkem všeobecně špatné životosprávy. Nejčastěji postihuje orgány trávicího ústrojí (játra, žlučník, žaludek, slezinu), které bývá zanesené mnoha škodlivými látkami, a také močový měchýř a střeva. Vlhko a horko v organismu se může projevovat i protichůdnými příznaky, záleží, který aspekt převládá.

Pokud dominuje vlhko, trpí člověk nechutenstvím, pocitem tíže na celém těle, cítí tlaky na břiše a na hrudi, trpí obezitou a nepříjemnými výtoky z nosu, ale i uší a očí, ženy pak trápí gynekologické výtoky, dalším doprovodným jevem je také kašel.

V případě, že dominuje horko, pociťuje člověk sucho v ústech a častou žízeň, přičemž preferuje studené nápoje, pálení při močení, svědění (pálení) v očích atd.

Z hlediska západní medicíny patří mezi nemoci spojené s vlhkem a horkem v organismu ledvinové kameny, záněty žlučníku a žlučníkové kameny, žloutenka, obezita, žaludeční vředy a vředy na dvanácterníku, Crohnova choroba, úporné bolesti hlavy apod.

Vnitřní vítr – Nei Feng

Jeho původcem je jaterní nerovnováha a nijak nesouvisí s nadýmáním. TČM rozlišuje tři základní „jaterní jevy“, které mají vliv na vnitřní vítr:

Přebytečná energie (jang) v játrech

Jejím důsledkem může být obtížné mluvení, stavy bezvědomí, závratě, křeče, ochrnutí na polovinu těla atd.
Z hlediska západní medicíny odpovídá těmto syndromům například epilepsie nebo mozková mrtvice.

Nedostatečnost krve jater

Nedostatečné množství krve umožňuje proudění vnitřního větru, který způsobuje mravenčení, necitlivost a brnění ve svalech a končetinách, tiky, třesení hlavou a končetin, nekontrolovatelné záškuby.
Z hlediska západní medicíny odpovídá tomuto stavu například Parkinsonova choroba.

Nadměrné horko v játrech

Umožňuje činnost vnitřního větru, který horkost ještě více podporuje. Příznaky jsou vysoká horečka, třes končetin, křeče, ztuhlá šíje a často i bezvědomí.
Z hlediska západní medicíny odpovídají tomuto stavu například febrilní křeče, postihující malé děti.

Vnější vítr – Feng Xie Qi

Vítr, který přichází zvenku. Podle TČM se jedná o velmi škodlivý vítr, který roznáší tisíc nemocí a rozděluje ho na dva druhy:

Vnější chladný vítr

Napadá kůži a způsobuje příznaky jako zimnice, třesavka, zvýšená teplota, bolesti svalů, kloubů a šíje, rýma, zimomřivost.
Z hlediska západní medicíny odpovídají těmto příznakům nemoci jako chřipka, různé virózy, záněty nosohltanu, záněty trojklaného nervu, chronická a alergická rýma aj.

Vnější horký vítr

Napadá ústa a nos, příznaky jsou svědění a bolesti v krku, oteklé krční mandle, třesavka, kašel, kýchání, nažloutlá rýma, žízeň, tmavší moč, nepříliš silné bolesti svalů a kloubů, bolesti hlavy převážně v oblasti týla.
Z hlediska západní medicíny odpovídají těmto příznakům nemoci jako angina, chřipka, zánět hrtanu, zánět spojivek apod.

Další informace